Paris; Francie

Cestování
10. 12. 2012
0

„Paříž je všechno, co chceš!“ – Frederyk Chopin

Jednodenní výlet do Paříže s cílem navštívit Eiffelovku a pár míst, kde se natáčel film „Šifra mistra Leonarda“. Jako dopravní prostředek jsem tentokrát nevyužil vlak, ale autobus, jelikož jsem jako odměnu za spolupráci na jednom projektu dostal voucher na zpáteční cestu od společnosti EUROLINES.

Odjezd byl z pražského autobusového nádraží Florenc ve večerních hodinách a do Paříže se přijelo druhý den ráno. V autobuse nás cestovalo asi dvanáct, takže byl dostatek místa, aby se člověk natáhl přes sedačky a mohl se vyspat. 🙂

Když jsme ráno vystupovali, tak nám řidiči nabídli, že když s nimi jedem večer zpátky, tak si klidně můžeme nechat v autobuse nějaké věci, které nepotřebujeme. A dokonce nám na místa, kde jsme seděli, dali rezervaci.

U automatu jsme nějak nevěděli, jaký koupit lístek na MHD, ale naštěstí nám paní u okénka prodala celodenní.

Jako první jsme vyrazili směrem k Eifelovce. Byl jsem totiž upozorněn, že tam bývá nával a je nejlepší přijít hned zrána na otvíračku. Otvírací doba sice byla až od 9:00, ale to vůbec nevadilo, protože jsme měli alespoň čas na focení a lov kešek.

K Eifelovce jsme se vrátili cca 15 min před otevřením a byli jsme téměř první na řadě. Nejeli jsme výtahem hned ze spodu, ale do druhého patra jsme šli pěšky. Chtěl jsem si to prostě vyjít a kochat se. Až na tu poslední část jsme museli použít výtah a to už tu začínalo být pěkně narváno. 🙂

Po prohlídce Paříže z Eiffelovy věže jsme se vrátili dolů a pokračovali na další cíl – kostel…, kde se natáčela jedna scéna z filmu „Šifra mistra Leonarda“. Silas v kostele rozbíjí dlaždici, protože hledá „úhelný kámen, který se ukrývá pod růží“.

Odtud se pokračovalo k muzeu Louvre, kde se natáčeli další scény filmu. Hlavně pak jeho konec, kdy „Máří Magdaléna“ má odpočívat pod hroty dvou dotýkajících se pyramid. Jinak prohlídka byla taková rychlá a pouze v části, kde se neplatilo vstupné.

Z Louvre jsme ještě zašli odlovit pár kešek, hlavně virtuálku a webcam, kterých je u nás nedostatek a pro mě jsou tudíž velkou vzácností.

Cestou se ještě nakoupily suvenýry a pak jsme vyrazili na metro, které nás odvezlo k autobusovému nádraží.