Malá Fatra; Slovensko

Nevím už kdy to bylo, ale jedna kamarádka mi říkala, že kdysi absolvovala pěší pochod přes Malou Fatru, tak jsem prohlásil, že bych si to chtěl někdy taky projít. Tak jsme se po nějakém čase domluvili a naplánovali výlet.

Začátek byl stanoven na 2.7.2012 a byla sestavena 4-členná výprava : já (Smurf_09), kamarádka (Napoleon1), její sestra (Mozart339) a můj kamarád za střední (jediný člen výpravy, který není kačer, ale je zasvěcený mudla). Kamarádka naplánovala trasu a já měl za úkol nachystat kešky.

Odjížděl jsem vlakem 1.7. večer z Brna a v Ostravě přistoupil můj kamarád. V Bohumíně jsme pak čekali 3 hodiny na noční EN jedoucí z Prahy do Košic. 2.7. jsme brzo ráno vystupovali v Žilině, kde jsme si koupili snídani a vyrazili na autobus, který nás odvezl na Fačkovské sedlo (802 m.n.m). Tady už čekaly obě členky výpravy, které sem měly zajištěn odvoz autem.

Jako první nás na zahřátí čekal výstup po žluté turistické na Reváň (1205 m.n.m.). Jelikož jsme byli odpočatí a plní síly, nebyl výstup až tak náročný. Nahoře se udělala první přestávka, jelikož pár metrů od nás byla keška Revan a zároveň pěkný výhled. Potom jsme po hřebeni (stále po žluté turistické) pokračovali až na Klak (1352 m.n.m). Odtud jsme po červené turistické značce pokračovali až do Sedla pod Hnilickou Kýčerou (1028 m.n.m), kde jsme se rozhodli přenocovat.

Za první den jsme ušli přibližně 19,5 km s převýšením cca 550m a měli jsme toho všichni docela dost. Ke konci se pak ještě ukázalo, že naše zásoby vody byly nedostatečné. Ale do večera jsme to nějak přežili a naštěstí pár metrů od tábořiště, kde jsme si postavili stany, tekl potůček s pitnou vodou, takže jsme se mohli umýt, a doplnit dostatek tekutin. A tady se ukázalo, že se mi vyplatilo táhnout se se sandálema. V porovnání se stanem to nebyla skoro žádná zátěž a ten pocit úlevy, když jsem vyzul pohorky a naboso si obul sandále, byl k nezaplacení.

Když jsme se druhý den zbalili a vyrazili na další část cesty, čekal nás hned ze začátku výstup na příšerně strmý krpál – Hnilickou Kýčeru (1218 m.n.m). Místy byl svah téměř kolmý, že kdyby se člověk s krosnou narovnal, tak by ho to převážilo a skutálel by se dolů. 😀 A tento výstup bohužel vyčerpal až moc energie, kterou se podařilo přes noc načerpat. Takže jsme si nahoře dopřáli odpočinek, ale jelikož bylo opravdu nádherné počasí a pěkný výhled do okolí, tak to vůbec ničemu nevadilo. A já si zde za odměnu mohl odlovit další kešku Hnilicka Kycera 1218 m n. m..

Dále jsme pokračovali po červené turistické značce (po ní jsme šli až na místo dalšího tábořiště). Odpoledne jsme na kopci Horná lúka (1299 m.n.) objevili borůvky, tak jsme si dopřáli moc příjemné osvěžení. Potom jsme podle mapy zjistili, že by kousek od nás měla být chata vhodná na přespání (nazývaná grandhotel Partizán) a u ní další pramen s pitnou vodou. Jeden člen výpravy zůstal s báglama na kopci a my ostatní jsme pobrali veškeré flašky a vyrazili doplnit zásoby. Zároveň jsme obhlédli chatu pro přespání, která přímo lákala, aby se tam člověk natáhl. U nedalekého potůčku bylo udělané takové korýtko, pod kterým se dalo docela dobře umýt, tak jsem (jako jediný) toho s radostí využil vykoupal se. A toto osvěžení v parném dni přišlo velmi vhod.

Následoval kopec Veterné (1442 m.n.m.), který dělal opravdu čest svému jménu. Fičelo tu opravdu pěkně. 😀 Potom jsme přes vrcholky Veľká lúka (1476 m.n.m) a Dlhá lúka (1305 m.n.m) došli na Sedlo Prašivé, kde jsme odbočili na žlutou turistickou značku, jelikož cca 500m měla být studánka s vodou. Tak jsme opět nechali jednoho člena hlídat bágly a vyrazili doplnit zásoby. Když jsme se vraceli, tak se před námi hnalo stádo krav. A bylo docela štěstí, že nám nerozšlapaly naše batohy. Naštěstí nám je hlídající členka poklidina stranou. Když jsme je tu nechávali, tak nás ani ve snu nenapadlo, že se tudy prožene stádo krav. 😀 Potom jsme po červené pokračovali až na Minčol (1364 m.n.m), kde jsme se utábořili. Druhý dne jsme naťapkali cca 22 km s převýšením 483 m.

Třetí den, po snídani, a sbalení věcí jsem si odlovil další kešku Pod Mincolom, která byla od nás 130m. Ale večer se mi pro ni už nechtělo, tak jsem ji nechal na dnešní den. Opět jsme pokračovali po červené přes Sedlo Javorina a Sedlo Rakytie až na Strečno, kde se nachází stejnojmenný hrad (440 m.n.m.). Jelikož tu chtěli dost vysoké vstupné, tak jsme jenom nakoukli na malé nádvoří, kam byl bezplatný vstup a v nedaleké hospůdce s venkovním posezením si dali točené pivko. Potom jsem se vypravil pro poslední kešku tohoto výletu: Dracia skala/The Dragons rock. Během výletu jsme nachodili 56,5 km.

Caches: Fackovske sedlo | Revan | Skalky 1177 | Panorama 2 | Hnilická Kycera 1218 m n. m. | Horna luka | Veterne | Vidlica | Velka Luka | Martinske Hole – reloaded (..planou..) | Pod Mincolom | Strecno na dlani | Dracia skala/The Dragons rock