Výlet na jednu z nejvyšších hor v okolí kongresového městečka Davos.
Vrcholek hory Schwarzhorn leží v nadmořské výšce 3146 m.n.m. Stejnojmenná keška se nachází o kousek níž, a to v nadmořské výšce 3127 m.n.m.
Z Davosu vyjela dvě auta, která odvezla část účastníků dnešního výletu, ostatní použili autobus. Nakonec se celá skupina setkala na parkovišti u jezera Schottensee, odkud nás čekala přibližně 10-ti kilometrová procházka na vrchol a zpátky.
Napřed se šlo ještě asi 1 km skoro po rovince podél silnice a okolo dalšího jezera Schwarzsee, než jsme došli k úpatí hory, kde začalo stoupání. Ale velkou výhodou byla vyšlapaná cestička, která se klikatila sem a tam a vedla nás neomylně nahoru.
Jelikož nás šlo hodně a každému vyhovuje jiná rychlost chůze, tak se dělaly pravidelné přestávky, kdy se celá výprava sešla a poté se pokračovalo ve stoupání. Jakožto jeden z nejmladších členů výpravy (či dokonce úplně nejmladší) a zvyklý chodit i u nás ostřejším tempem, jsem byl téměř celou dobu ve předu. Když tedy pominu místa, kde jsem čekal s foťákem a prováděl řádnou fotodokumentaci. 🙂
Cestou jsme potkali i spoustu potůčků s křišťálově průzračnou a velmi osvěžující pitnou vodou, která přišla během stoupání vhod. Až na některé výjimky, které se radši osvěžovaly vínem. 🙂
Jinak celá cesta ubíhala docela svižným tempem až do nadmořské výšky 3127 m.n.m., kde jsem ještě s kolegyní „Napoleon1“ začal hledat svoji nejvýše uloženou kešku. Hledání trvalo snad 15 minut a dokonce se připojilo i pár členů výpravy, kteří geocaching znali, ale sami se mu nevěnovali. Až nakonec kamarádka „Napoleon1“ hlásila, že ji našla. Tak proběhlo logování a fotografování s nejvyšší keškou. Mezitím se skoro celá výprava dostala až na vrchol hory, tak jsme dorazili jako poslední. Což vůbec ničemu nevadilo. 😉
Nahoře byl naprosto úžasný výhled po okolí. Taky tu byl dřevěný kříž s názvem hory a její nadmořskou výškou. Udělalo se pár skupinových fotek, ale i hromada samostatných, připilo se vínem na zdárné zdolání vrcholku a každý se věnoval odpočinku po náročném výstupu.
Ono se to nezdá, ale ten čas občas letí, takže jsme tu byli přes hodinu, než jsme se rozhodli vydat na zpáteční cestu. Za tu dobu tu bylo pár dalších turistů, kteří se tu ale moc dlouho nezdrželi a po chvilce kochání se vydali zpátky. Největší obdiv ale získala jedna paní, které bylo něco málo přes sedmdesát a nahoru šla s takovou energií, kterou by ji mohl závidět kdokoli mnohem mladší. A dozvěděli jsme se, že sem na vrchol dělá pravidelné procházky několikrát za měsíc.
Caches: Schwarzhorn | MoCache_CH23 Flüela | Flüela
Nejnovější komentáře