Jednodenní výlet do hlavního města Nizozemska – Amsterdamu.
Odjezd byl z Prahy přímým vlakem CNL 456 v 18:29 hod., příjezd do Amsterdamu druhý den ráno v 9:59 hod.
Počasí bylo takové nic moc, sluníčko vykouklo až odpoledne jenom na pár minut. Ale hlavní bylo, že nepršelo a nebyla moc velká zima. 🙂
Po vystoupení z vlaku mě zaujala samotná budova vlakového nádraží. Opravdu nádherná stavba, která se mi líbila. A hned před nádražím jsem odlovil svojí první Holandskou kešku. 🙂
K přesunu po městě jsem využil příměstkou vlakovou linku, na kterou mi platila moje vlaková jízdenka, tudíž jsem nemusel řešit lístky na MHD. A zbytek jsem obešel po svých.
Celkem se mi podařilo nachodit 25 km a odlovit 6 kešek (4 tradičky a 2 webcam). Všiml jsem si, že někteří geokolegové moc neuznávají kešky bez fyzické krabičky, ale mě osobně to vůbec nevadí a odlov takové kešky má pro mě taky své kouzlo. A jelikož u nás moc webcam ani virtual keší není, tak pro mě jsou o to vzácnější.
Sice jsem měl domluvené „vyfocení“ přes webkameru, ale když jsem byl na místě, tak mi přišla sms, že jsou obě webkamery momentálně mimo provoz. Naštěstí jsem měl sebou jak zrcadlovku, tak i stativ, tak nebyl problém pořídit patřičnou fotodokumentaci a oba logy mi byly uznány.
Doma jsem při generování statistik zjistil, že jsem si tu odlovil i svojí „nejstarší keš“: Amsterdam Urban 1, založenou 21.1.2001.
Při toulání městem jsem samozřejmě nemohl vynechat návštěvu coffee schopu a koupi „space cake“. První space cake, co jsem koupil vypadal jako obyčejná bábovka a byl vakuově zabalen. Ale tak nějak jsem si říkal, že to není ono.
Po chvilce jsem pak narazil na další coffee schop, kde měli čerstvou bábovku na podnose. Ze vnitř byla celá zelená a když si člověk přivoněl, tak měla specifickou nezaměnitelnou vůni. 🙂 Tak jsem si koupil dva kousky, které mi prodavačka zabalila do papírového pytlíku. Jeden kousek sice stál 5€, ale říkal jsem si, že za zkoušku to určitě stojí. Bohužel k ochutnání nikdy nedošlo…
Jelikož mi ke konci zbývalo ještě dost času, než mi pojede vlak zpátky a už se mi nechtělo moc chodit, využil jsem toho, že jsem se ocitl na náměstí u domu voskových figurín „Madame Tussauds Amsterdam“. Sice vstupné pro mě stálo 22€, ale dalo se platit kartou, tak jsem si řekl, že by byla škoda se nepodívat dovnitř, když už tu jsem. 🙂
Po prohlídce jsem se vydal rovnou na nádraží a chvilku po mém příchodu byl přistaven přímý vlak CNL 457 do Prahy s odjezdem v 19:01.
Ze začátku to vypadalo na pohodovou cestu. Ale když jsme se blížili k hranicím, přišli dva celníci na kontrolu. Docela jsem dostal strach, co řeknou na ty „space cake“. Napřed se mě zeptali, jestli vezu nějaké drogy, tak jsem odpověděl, že ne. Potom sice provedli prohlídku mého batohu, ale zřejmě nezjistili nic podezřelého, tak se rozloučili a odešli. Tak se mi ulevilo.
Bohužel má úleva netrvala moc dlouho. Kousek před Berlínem přišli další dva celníci, tentokrát i se psem. Napřed stejný dotaz, jestli vezu drogy, tak jsem odpověděl, že ne. Napřed prohlédli celé kupé, samozřejmě ho celé očichal i jejich služební pes a pak provedli prohlídku mého batohu. Tentokrát je bohužel zaujal pytlík se zelenou bábovku. Bohužel německy neumím a anglicky jen pár slov, tak jsem jim nedokázal nic říct. Oba si k tomu několikrát přičichli, pak se o něčem bavili (mluvili německy, tak nevím o co šlo) a pak se mě jeden zeptal, jestli je to z coffee schopu. Jelikož jsem jim nechtěl lhát, tak jsem řekl, že ano. Načež mě donutili otevřít okno a pytlík s oběma kousky vyhodit ven. Proto k ochutnání nikdy nedošlo…
I když nechápu, že jedné celní kontrole to nevadilo, ale druhé ano… Zbytek cesty do Prahy a potom ECčkem do Brna už proběhl bez komplikací.
Caches: Sporen van vroeger #1 (Amsterdam) | Het Waalse Pleintje | Amsterdam – Tintorettostraat | Amsterdam Urban 1 | ‚Slaaf van Kantoor‘ | Brilsmurf
Nejnovější komentáře